Lezu do bezu! + voňavá tapeta na plochu

Když ještě někdy v únoru koukám do zasněžené zahrádky, už tak trochu počítám dny do jara. Říkám si, „Teeda, už brzy vykouknou první lístečky, je to možné…? A co teprve potom… Petrklíče, pampelišky… “ a úplně mě zaplaví pocit nadšeného očekávání, když si představím, že také jednou snad rozkvete i ČERNÝ BEZ!

Úplně cítím tu vůni… sladkou a zkrátka – bezovou :). Poznala bych ji mezi tisíci, je má z nejmilejších…

📷

A koho, že to tu vynáším do nebeských výšin? Znáte se s panem Bezem Černým? Jestli ne, možná, že je to díky tomu, že právě teď v časném létě vůbec na své jméno nevypadá. Je obsypán drobnými bílými kvítky. Tak jakýpak černý?? Jen mějte trpělivost a pozorujte…

Často jej můžeme vidět v lesích, parcích, vlastně roste skoro všude. A vůbec nejraději se na Vaší zahrádce usadí blízko kompostu. Tam si bude mlaskat, má totiž rád půdu bohatou na živiny. Hurá s bezy do zahrádky! Žádná túje nemá tolik léčivé síly jako „obyčejný“ bez. (A už vůbec není žádná túje tak hezky doma jako u nás…)

Lidově se mu říkalo:

hulák, bezinky, psí bez, kozičky bzí, černá bzinka, habzina, jidášovy uši, kašička, kozíček, psounský bez nebo pukač.

Pěkné, že? 📷

V mytologii mnoha kultur je považován za posvátnou rostlinu. Za rostlinu, která Vás po smrti provede z tohoto světa dál… V žádné jiné kultuře a náboženství však smrt není spojena se strachem a smutkem jako je tomu u křesťanství. Není se tedy proč bezu bát ;). Naopak. Je spojován se smrtí pro své léčivé účinky a nošení něčeho na sobě z bezového dřeva má odrážet zlé síly a posilovat onoho jedince bezem ověšeného.

📷

A že se na posvátnost tohoto keře dnes už zapomnělo? Ale kdeže… Pokud znáte Harryho Pottera, jistě víte, jakou úctu vzbuzovala bezová hůlka :).

A co tedy s ním?

1. Čmuchejme.

Už jen svou přítomností blízko bezu může rozkvést nejedna přetížená hlava… Máte stresu nad hlavu? Pořád dumáte nad tím, co bylo nebo co bude? Pak vězte, že nasáváním této božské vůně naše zatuhlé hlavičky povolí, uvolní se a dostanou se do tolik potřebného TEĎ. Nic jiného dělat nemusíte. Jen si vyberte keř bezu sobě milý, obcházejte jej a nořte se nosíkem do květů.

📷 A jasně, může se stát, že Vám tahle vůně prostě nesedne nebo na Vás bude příliš silná. V tom případě si jako čmelák odbzučte k jiné rostlině, jejíž vůně Vás nasytí lépe. A s bezem se můžete domluvit jinak… zkuste číst dál, třeba Vám bude chutnat lépe v řízečku nebo v limonádě? Jste alergičtí na bezový pyl a představa zaboření nosu do jeho květu Vás nepotěší? Jedna paní povídala, že když svým vnoučatům začala péct buchty s bezovými plody (zralými černými kuličkami, používajíc se v omezením množství), postupně se alergie zbavily… To možná stojí za zkoušku, co říkáte?

2. Květy na ozdobu i k nakousnutí

Droboučké květy se nabízejí jako ozdoba na jídlo. Krásně budou vypadat na tmavém podkladu – co třeba jako ozdoba k čokoládovému smoothie? Vyzkoušejte:

KOPŘIVO-ČOKO smoothie

📷

2 hrsti mladých kopřivových listů1 pořádná hrst datlíšpetička vanilky2 PL kakaa3/4 l vody.Z kopřivy nechte vylézt broučky a omyjte.Rozmixujte. Přeceďte nebo nechte husté, dle chuti.Pokud je to pro Váš mlsný jazýček málo sladké, přidejte datlový nebo rýžový sirup.Ozdobte květy bezu bez stopky.Zlehka nasávejte a vychutnávejte každý doušek… :).

A taková Anička Pačevová ráda dává květy bezu i do ranní kaše a s tou je pak jí. Také fajn nápad, co?

3. Pijme vodu či čaj

Chcete se začínajícím létě příjemně osvěžit? Doporučuji dát jedno či dvě bezové květenství do 1 l studené vody, nechat louhovat min. 2 hodiny a je na světě nápoj posvátnou rostlinou  pohlazený. Je-li horko větší než velké, kápněte i trochu citronu či rakytníku.

📷

Každý rok si také sušíme něco bezu do zásoby na chladné dny, kdy na nás něco leze. Takový hrnek s horkým bezovým a lipovým čajem, případně i s tím citronem nám může pomoci vyhnout se kdejakému kašlání a smrkání.

📷

4. Je libo limonáda nebo něco ostřejšího?

Když jsem viděla u Paní Dýně recept na bezovou limonádu, měla jsem chuť hned to zkusit. A tak jo. Do dvou obřích sklenic jsem naložila bezové květy, kvásek, ječmenný slad, citron, vodu a nechala v kuchyni stát. Několikrát denně jsem zamíchala. Paráda! Hned druhý den večer jsem ochutnala a bylo to báječné. Vážně není potřeba žádný cukr, chcete-li vyrobit limonádu. Já mám ráda slad (to už asi víte :)), ale můžete zkusit i rýžový sirup.

Jen… kdybych ten večer nebyla tak unavená, že jsem nevnímala nic moc jiného kromě  měkkosti svého polštáře. A tak jsem usnula a limonáda byla zapomenuta. V teple. Odborníci přes kvašení švestek a jiného ovoce se mi už jistě smějí pod fousy s vědoucím „ahaaa“ :). Jo. Zkvasilo mi to tak, že druhý den to již nebylo pitíčko pro děti.

📷

Když jsem „limonádu“ zcedila a ochutnala dvě skleničky, zjistila jsem, že mi něco stouplo do hlavy. Ne však sláva odbornice přes limonády, nýbrž alkohol.

Děkuji svým milým kamarádům, že nám s těmi 10 litry při milém setkání pomohli, jinak by nám asi lezly bublinky nejen ušima a posvátno neposvátno – bez by nás prostě skolil!

Co že jsem to vlastně vyrobila? Pivo? Burčák? Něco takového.

Můj muž si ze mne občas utahuje, že jednou mohu napsat kuchařku „Pokusy a omyly Brotánkové Kamily.“ Jestli tedy někdy skutečně vyjde, bezový burčák bude hitem této kuchařky.

5. Sladké pitíčko bez kazů

Bez kazů na zubech, rozumějte. Ono pití různých sladkých šťáviček moc prospívá zubním breberkám, se povídá. A hlavně mají nejraději ta hodně sladká pitíčka, co nejvíce cukru a nejlépe pít je každý den.

Navštěvujete-li raději však jiné osoby než svého zubaře, zkuste tentokrát vynechat cukr a nahraďte jej něčím mírnějším.

Milá Hanko H., máš jistě pravdu, že cukr je nejlevnější variantou. A tím spíš, kupujeme-li sirupy či slady po malých skleničkách. Proto doporučuji např. Sladovnu Bruntál, odkud si lze objednat balení po 1,7 l nebo i více. Rádi se s kamarády domlouváme na společném objednávání třeba tady na LETS. Poštovné je pak nižší. Nesedí-li Vám však slad, i v některých obchodech zdravé výživy lze sehnat větší balení i rýžového sirupu, ten je chuťově neutrální.

📷

Bezový sirup jsem zkoušela vyrobit podle tohoto receptu. Jen mátu jsem nahradila bezem a cukr sladem. Jen je u sladu potřeba počítat s tím, že bude výsledný sirup trochu řidší. Nám to nevadí.

6. Řízeček rád už Váš dědeček.

Jestli Vám při čtení článku už poněkud vyhládlo, vězte, že nakonec nás čeká zasloužená odměna.

Už totiž naši dědečkové znávali tenhle jednoduchý fígl, jak étericky působící květ proměnit v pořádný kus řízku :).

Jooo, maso tam nenajdete, to je pravda. Ale mám vyzkoušeno, že na tuhle udičku se i kdejaký masař chytne.

Jde o kosmatici neboli bezový květ obalený v těstíčku – to nemusí být nikterak složité. Já jej dělám takto:

špaldová hladká mouka (pro BZL lze použít např. i pohankovou)špetka solistudená voda – postupně vmícháme tolik, aby vzniklo těsto konzistence něco mezi hořčicí a palačinkoumůžete přidat maličko kurkumy nebo část mouky nahradit hraškou.

📷

Vybereme ten správný olej. Tedy takový, který se nepřepaluje a je určen i do vysokých teplot. Pokud chceme kosmatici na slano, zvolte např. olivový olej (upravený pro teplou kuchyň), pro sladkou variantu můžeme zvolit rýžový. Já nejraději frituji v menším kastrůlku, tam naliji oleje cca 5 cm vysoko. Tak, aby se  v oleji řízeček spíše vařil. Pokud by měl oleje málo, snadno se přepálí.

Správné fritování vypadá tak, jako by se řízeček spíše vařil ve vyšší vrstvě oleje. Jedině tak se nepřipaluje.

Namočíme květ do těstíčka a ihned ponoříme do rozpáleného oleje. Velikost plamene regulujeme tak, aby se z rendlíku nekouřilo. To už pak není příliš zdravé pochutnání.

📷

Nůžkami odstřihneme tvrdý stonek. Ten by se nám pak po otočení připálil.

📷

Po pár minutách otočíme. Naším cílem je sympaticky vypadající placka dozlatova povedená.Jinou možností je NEOTÁČET a očekávat tvar slunce (díky za tip, Veroniko!).

📷

Jak už také možná cítíte, fritování je příprava jídla, která nás dokáže především zahřát. Naplánujme si tedy tuhle delikatesu do jiných než parných dnů.

📷

A protože naše tělo olej potřebuje, ale uvítá, když mu trochu pomůžeme s jeho zpracováním, doporučuji přidat na talíř některou z rodiny ředkví. Tedy dlouhou bílou ředkev daikon nebo „obyčejné“ ředkvičky. A klidně i nějakou další syrovou, kvašenou či napařenou zeleninu.

📷

+ DÁREK PRO VÁS: vychutnávejme i očima

Nemůžete-li se nabažit bezového mámení venku, mám pro Vás jednu radost. Ona je to opravdu radost pro smysly. Už jsme tu měli chuť, hmat, čich… možná, že bychom i leccos zajímavého slyšeli, kdybychom chtěli… a co zrak?

Baví mne dívat se na věci zblízka, to se někdy člověk nestačí divit.

Jedna TAPETA do Vašeho počítače je tady, stahujte… (pravý klik -> uložit obrázek jako…)

Ale stejně nejlépe vidět tyhle krásy co nejvíce skutečně. Jak se pohupují ve větru. Jak jsou navštěvovány kdejakým hmyzem. Jak tam prostě tak jsou. Nám všem pro radost.

📷

Krásný bezem omámený čas

a hezké teď Vám přeji.

Když už sjíždíte ten
Facebook, mrkněte
i na stránku

Hliněné kuchyně ;).

A na Instagram
jakbysmet...

©2020 by Kamila Brotánková.